Akvárium v Costa Teguise najdete na této adrese:
Lanzarote Aquarium
Centro Commercial El Trébol, Avenida Las Acacias,
35508, Costa Teguise, Teguise, Lanzarote, Spain
web: www.aquariumlanzarote.com
velmi přibližné GPS souřadnice: 29,00278, -13,48590
další vcelku užitečné informace:
- otvírací doba:
červenec a srpen denně 10-19 hod,
jinak denně 10-18 hod;
25.12. a 1.1. 11-18 hod
- vstupné:
dospělí 12 €,
děti 4-12 let 8 € (děti do 3 let zdarma),
osoby nad 65 let a zdravotně postižení 10 €
Podle informací na jejich webu se jedná o největší akvárium na Kanárských ostrovech, obsahující víc jak milion litrů vody rozdělené do 33 akvárií se stovkami mořských druhů...
Nicméně recenze návštěvníků na Tripadvisor už tak veskrze oslavné nebyly – vyznívaly spíše rozpačitě. My sami jsme si nebyli jistí, zda po Loro Parque na Tenerife nebudeme zklamáni. Ale počasí nebylo nic extra a byli jsme i trochu zvědaví. Zpočátku se příliš nezadařilo – museli jsme čekat, na pokladně jim nefungoval terminál na platbu kartou, tak jsem musel to vysolit na dřevo hotově...
Pak už jsme sešli dolů k akváriím. Ta nám připadala poměrně malá, ale obsah byl naštěstí zajímavý :-) Třeba tady – zkuste najít na obrázku rybu:
Zaujala nás taky sekce, kde měli různé mořské potvory ve 3 otevřených nádržích - mělo to zjevně simulovat ta malá jezírka na pobřežních skaliskách - a člověk se mohl podívat dost zblízka a eventuálně si i sáhnout. Dokonce i na stránkách akvária jsou fotky jak lidi mají v dlani mořskou hvězdici. Měli tu hlavně různé hvězdice, mořské okurky (sumýše) apod.
Některé ryby byly vyloženě zvědavé:
A co to bylo za mořské akvárium, kdyby tam nebyly murény,...
...které zvláště za tím vybouleným polokulovým oknem vypadaly fakt zajímavě. Takových oken tam bylo víc a považuju to za dobrý nápad.
Centrální akvárium má prý obsah 400 000 litrů vody a nabízí i průhledný tunel s rozličnými druhy žraloků. No, nejhezčí na tom velkém akváriu byl hlavní průhled (byla tam i stupňovitá sedátka), kde člověk mohl koukat na různé ryby a rejnoky (někteří byli pěkní mackové). Legrační bylo, když jeden z největších rejnoků – očividně taky pěkně zvědavý – podnikal vyloženě nálety na další zvědavé ryby a vyháněl je od průhledu. Pak se před námi naparoval a koukal na nás. Fotky s rejnokem mi odtud žádné nevyšly – pohyboval se poměrně rychle a bylo málo světla (s bleskem se tu fotit nesmí a stejně by to asi moc nepomohlo). Vypadalo to ale asi takto:
Ten avizovaný žraločí tunel byl dost krátký (oproti Loro Parque) a nad tunelem nebylo moc vody, takže žraloci tudy proplouvali kapku ztěžka a brousili břichy o strop tunelu. Naopak hodně zajímavé byly „líhně“ se žraločími vajíčky, které jsme takto zblízka nikdy předtím neviděli:
a s malými žraloky:
Mám dokonce dojem, že ty líhně mají poměrně velkou úspěšnost a že ty žraloky dodávají do různých ZOO apod. V posledním akváriu je odpad z pobřeží Lanzarote, což je ekologický apel na turisty, aby se tu nechovali jako prasata. Mají tu i nádrž se zmrzačenými želvami, které se poranily o rybářské sítě a jiné podobné nástrahy, což není zrovna pěkná podívaná.
U pokladny/východu si pak člověk může koupit všemožné suvenýry s mořskou tematikou - rozličné mořské živočichy v plyšovém provedení (to za našeho dětství vůbec nebylo), plastové, gumové. Pro starší tu pak mají i nějaké knížky, vysušená žraločí vejce, různé škeble apod.
Odpoledne jsme se šli projít trochu někam ven. Myslím, že jsme si prostě vybrali namátkou jednu z pěších stezek vedoucích směrem z Costa Teguise někam směrem do vnitrozemí a udělali si krátkou procházku (myslím, že to bylo kolem hotelového komplexu Beatriz – ten na mapce určitě mít budete, GPS souřadnice jsou 29,0104, -13,4890.
Krajina evokuje nějakou cizí planetu, nejvíc asi Mars. Na první pohled působí Lanzarote dosti suše a nehostinně.
I když, pokud se člověk pořádně rozhlédne, tak zjistí, že skoro na všech kamenech rostou přinejmenším lišejníky.
A občas v místech, které jsou trochu chráněná před slunce a hlavně větrem (za našeho pobytu foukalo skoro pořád a prakticky všude, byť ne vždy bůhvíjak silně) se vyskytnou i nějaké vyšší rostlinky.
Původně jsme plánovali vylézt na jeden z blízkých kopců, ale vichr tak v třetině svahu byl opravdu hodně nepříjemný, tak jsme se zase hezky vrátili. Ale výhledy nebyly vůbec špatné:
Kdyby tam občas něco nerostlo, tak bych čekal, že na mne někde za rohem vykoukně nějaké to vozítko od NASA :-) Jak vidíte, tak žádné vedro nebylo. Tedy, ne že by bylo až tak chladno - v závětří bylo pěkné teplíčko, ale ten vítr zrovna příjemný nebyl a člověku takhle venku na kopci začala být rychle zima.
Diskuze a komentáře možné zde.
Album s fotkami v lepší kvalitě na Google Picasa najdete zde
—————