6 - Tenerife - den 5. - Güímar, Candelaria, Santa Cruz

 den 5. - Güímar, Candelaria, Santa Cruz

    Třetí a poslední den, kdy jsme měli půjčené auto, jsme hodlali co nejvíce využít. Jedním z jasných cílů byl samozřejmě Güímar s jeho pyramidami. S ohledem na omezené varianty dopravy jsme se rozhodli opět jet přes národní park Teide. Vyjeli jsme tedy z Puerto de la Cruz a najeli na již vyzkoušenou TF-21 směr Teide. Cestou jsme se opět kochali skoro až "nechutně kýčovitými" výhledy ze silnice a fotili jak diví.

Před návštěvnickým centrem jsme odbočili na TF24 ve směru na Santa Cruz a po chvilce jsme po pravé straně uviděli astronomické observatoře na Teide.

Při jednom ze sjezdů točitými serpentinami jsem si všiml rampouchů na zastíněných úsecích skály, takže v noci je na Teide zjevně poněkud chladno.

Během cesty jsme si také mohli prohlédnout vrstvy sopečných hornin obnažené v zářezu horské silnice:

Samozřejmostí bylo malé parkoviště s vyhlídkou a informační cedulí s popisem geologické stavby a jednotlivých vrstev.

Na odbočku na Güímar (TF-245) jsme se dostali bez problému (byla celkem dobře značená). Projede se přes Arafo a následně po TF-525 až do Güímaru. Na pyramidy jsou skoro všude šipky, takže jsme je bez problému našli. Jako snad jediná instituce na Tenerife zde měli studentské vstupné (normální je 10 Euro, studenti měli cca o 3 Euro nižší).

A teď trocha faktů o pyramidách (text jsem převzal z Wikipedie a trochu upravil, fotky jsou samozřejmě moje).

Pyramidy v Güímaru

    Pyramidy v Güímaru sestávají z šesti pravoúhlých stupňovitých pyramid postavených ze sopečného kamene bez použití malty, které se nápadně podobají pyramidám zbudovaných Mayi a Aztéky v Mexiku. Komplex se nachází v městské čtvrti Chacona, v městu Güímar na východním pobřeží Tenerife. Stavby pochází z 19. století, ale jejich původní funkce nebyla dosud zcela objasněna.

    Dlouho se věřilo, že pyramidy jsou pouze haldami vytvořenými původními farmáři, kteří kamení nalezené při orbě hromadili na okrajích svých polí. Záznamy místních lidí a dochované obrazy ale ukazují, že podobné stavby (známé také jako “Morras”, “Majanos”, “Molleros” nebo “Paredones”) by mohly být jednou nalezeny na mnoha místech ostrova. Nicméně, pyramidy byly v průběhu času rozebírány a využívány jako zdroj levného stavebního materiálu. V Güímaru bylo původně 9 pyramid, zachovalo se jen 6.

    V roce 1991 zkoumal tyto pyramidy proslulý dobrodruh a vydavatel Thor Heyerdahl. Heyerdahl předpokládal zaoceánské spojení mezi Egyptem a Centrální Amerikou, Guimarské pyramidy ho zaujaly a nakonec se na Tenerife i odstěhoval. Tam zkoumal možné paralely mezi terasovitými stavbami na Tenerife a pyramidami v Egyptě a Centrální Americe - oba pokud jde o stavební rysy a oblasti mezi pyramidami které sloužily v předkolumbovské Střední Americe jako ceremoniální oblasti.

jedna z mála fotek, kde se skoro podařilo vyloučit nepěknou zástavbu v okolí

    Heyerdahl zjistil, že pyramidy nemohou být jen náhodnými haldami kamení. Například kameny v rozích pyramid jeví známky opracování a zem okolo byla před jejich budováním srovnána. Nejsou tvořeny kamením z blízkých polí, ale z lávových kamenů. Z dalšího výzkumu vyplývá že dlouhé strany terasovitých staveb v Guimaru značí směr obou slunovratů. Stojíme-li na plošině největší pyramidy na Letní slunovrat, je možné zažít dvojitý západ slunce - poprvé slunce zapadne za horský vrchol, pak se objeví znovu za horou a zapadne podruhé za sousedním vrcholem. Všechny pyramidy mají schody na západní straně, na kterých lze ráno o zimním slunovratu kráčet přesně ke stoupajícímu slunci. Nicméně, s ohledem na prostor, který tato pozorování zanechávají pro interpretaci, je nemožné pouze na základě našich pozorování učinit závěr, že záměrem stavitelů těchto pyramid bylo dosáhnout výše zmíněných efektů.

schody vedoucí na pyramidu

    Navzdory svému výzkumu Heyerdahl nemohl ani určit stáří pyramid ani odpovědět na otázku, kdo je postavil. Nicméně je známo, že v jeskyni pod jednou z pyramid žili Guančové (původní obyvatelé Tenerife). Před španělskými výboji v 15. století, byl Güímar sídlem jednoho z deseti menceyů (Guančských králů) Tenerife.

jeskyně (původně lávový tunel), ve které podle provedených vykopávek žili Guančové

    Příznačné je, že podle zprávy zanechané Pliniem Starším byly Kanáry neobydlené až do časů Féničana Hanna Navigátora (asi 600 př. n. l.), nacházely se na nich však ruiny velkých budov.

    Původ Guančů také není zcela jasný. Cesta na Kanárské ostrovy z nejbližšího pevninského pobřeží v jižním Maroku je kvůli mořským proudům obtížná, z Evropy a Středozemního moře je však snazší.

    Heyerdahl rozvíjel teorii, podle které Kanáry sloužily jako základny pro starověkou mořeplavbu mezi Amerikou a Středozemím. Nejrychlejší cesta mezi těmito dvěma oblastmi vskutku protíná Kanárské ostrovy - byla použita také Kryštofem Kolumbem. Na počátku roku 1970 Heyerdahl ukázal, že plavba mezi Severní Amerikou a Karibikem je možná i s použitím starověkých metod - doplul na člunu Ra II z papyru z Maroka do Barbadosu.

ve velkém stanu, který je součástí areálu, jsou k vidění modely jednak Heyerdahlova balzového voru Kon-Tiki, ale i obou rákosových člunů - Ra I. a Ra II.

    Roku 1998 bylo území 65 000 m² güímarských pyramid otevřeno veřejnosti jako etnologický park. Heyerdahl byl finančně podporován norským rejdařem Fredem Olsenem žijícím na Tenerife. Informační centrum seznamuje návštěvníky s Heyerdahlovými expedicemi a jeho teoriemi o pyramidách. Dva pavilóny obsahují výstavy věnované Heyerdahlovi, modely jeho lodí, mezi jinými reprodukci Ra II v původní velikosti.

Ra v životní velikosti

Máma a Ra, oba v životní velikosti

    V etnografickém parku je i výborně vybavený kinosál, kde můžete shlédnout film o pyramidách, srovnání některých jejich rysů v Egyptě, Mexiku a na Tenerife. V sále jsou sedačky s poslechovým zařízením, takže není problém, aby část turistů poslouchala film v němčině, část v angličtině (jaké jazyky jsou k dispozici si už nepamatuju). Dokument se nám moc líbil a shodli jsme se, že byl mnohem působivější, než to, co promítají v Loro Parque v pavilonu Natura Vision.

    V parku se spoustou exotických rostlin jsou umístěné stolky a lavičky, takže si tu můžete v klidu dopřát piknik a park si v klidu prohlédnout.

pepřovník

 dračí strom, malý ale šikovný :-)

avokádo

Candelaria

    Z Güímaru jsme se chtěli podívat do městečka Candelaria (okamžitě „překřtěno“ na „Kandelábria“, o kterém jsem se dočetl cosi jako že je tam hezký kostel, sochu guančských králů u pobřeží atd. S ohledem na tyto informace jsme si nechali na prohlídku jen cca 30 minut a svištěli do Santa Cruz.

    Santa Cruz nás bohužel dost zklamalo. V úvodu jsme projížděli přes okraj města, kde jsou páchnoucí petrochemické závody a rafinerie, následuje ne zrovna malebný nákladní přístav a až teprve pak město. To sice jistě má své půvaby, ale množství nevzhledných betonových věžáků to kazí.

    Zajímavá stavba je rozhodně budova koncertního sálu na pobřeží, i když podle mne nezapře inspiraci operou v Sydney. Přijdete-li blíž, zjistíte, že některé detaily jsou už méně vydařené. V Santa Cruz je prý spousta zajímavých muzeí, ale s ohledem na náš pozdní příjezd do města žádné nepřipadalo do úvahy.

    Do Puerta jsme se vrátili opět po naší oblíbené Autopizdě Norte alias TF-5 - tedy resp. jakmile se nám na ni podařilo dostat, protože nájezd v Santa Cruz není zrovna přehledně značený.